90's kid

Untitled 

Kdybych měla možnost, vrátit se do 90. let, neváhala bych ani vteřinu. Znovu bych si prožila věci, na které tak ráda vzpomínám. Neznám snad žádné devadesátkové dítě (mluvím za ty narozené v první polovině), které by nemilovalo ranní sledování pohádek v televizi. Když mám možnost si někdy o víkendu brzy ráno k televizi sednout, tak jsem zděšená a vlastně asi i zklamaná z toho, co vysílají. Na co se dnešní děti koukají? To opravdu už dnešní generace vše pouští na YouTube nebo hraje hry na tabletech a telefonech? Ano, je jiná doba, těžko asi můžu posuzovat něco s pohledem o 20 let starším, ale i po takových letech bych měla chuť ráno vstát, zachumlat se pod deku s kakaem (dnes s čajem) a postupně se rozkoukat do nového dne. Mělo to svoje kouzlo.

O víkendu jsem byla vzhůru okolo 5.-6. hodiny, věděla jsem, že rodiče nesmím budit, proto jsem se mlčky přesunula z pokoje, s dekou hozenou přes záda, na gauč. Ve většině případů se v tuhle hodinu ještě nevysílalo, a při zapnutí televize na mě začaly křičet barevné pruhy na obrazovce. Většinou první vysílanou věcí byly teleshoppingy s Horstem Fuchsem, které jsem uměla skoro nazpaměť. Ze seriálů to pak byly Dinosaurové, Divoký anděl, Strážci vesmíru, Kočkopes, Gumídci, Tom a Jerry, Looney Tunes, Krok za krokem, Pevnost Boyard (ještě stará dobrá francouzská verze) nebo Plný dům s Olsenkama.

Věcí v obchodě bylo málo nebo byly drahé, takže si člověk vážil každé malé drobnosti. Já milovala soboty, protože to jsem vždycky dostala od rodičů Kinder vajíčko z Delvity, odkud sem měla asi i 4 plyšáky za sbírání bodíků za nákupy.

Nezapomenu ani na to, jak mi mamka kolikrát koupila někde nějakou věc, kterou jsem pak ani za nic na světě nechtěla nosit. V paměti mi nejvíc utkvěl džínový křivák s květovýma výšivkama. To, co nosím teď, to, co je vlastně trendy v dnešní době, já odmítala vzít na sebe, protože to bylo hnusný. A právě oblečení je to, co mě do téhle doby, která se už nikdy nevrátí, alespoň zčásti přenese. Crop topy, krátké vlasy, velké džínové bundy, výšivky, tenisky na platformě, chokery atd. Nebo tlusté podpatky, o kterých mamka říkala, jak jsou super pohodlný a já jí to nevěřila a teď mám sama asi 5 párů takových bot, protože se v nich super běhá po městě, když nemusíte řešit každý třetí krok, že jste zapadly tenkým podpatkem mezi pražskou dlažbu.

Ano, móda je někdy možná trošku povrchní, ale já jí miluju za to, že je vždycky schopná ''vrátit čas''. 

Untitled Untitled Untitled Untitled Untitled


Používá technologii služby Blogger.