my hair story

Untitled
Jelikož se mě už pár z vás ptalo, jaké mám zkušenosti s barvami na vlasy, ať už přírodními nebo chemickými, rozhodla jsem se sepsat článek. 

Já a vlasy - to je příběh sám o sobě. Už od malička jsem neměla k zrzkám daleko - světlá pleť, zelené oči, medová barva vlasů. I přes to, že jsem tou skutečnou rusovláskou nikdy nebyla, začala jsem se s přibývajícím věkem a blížící se pubertou stávat čím dál častěji terčem posměchu a nadávek. To moje rybí povaha, tehdá ještě s nulovým sebevědomím, opravdu hodně těžce snášela. V zimě bylo všechno relativně v pohodě, protože mi vlasy díky nedostatku sluníčka ztmavly a měla jsem je takové tmavě blond. Zato v létě se teprve ukázalo, že se v nich skrývá dostatek červeného pigmentu. Začala jsem z toho být opravdu nešťastná, protože poslouchat dennodenně ve škole, jak jste nechutná, hnusná, s odpornými vlasy, že na vás nebudou sahat, aby taky nebyli zrzaví, nikterak nepotěší a nepomůže vám to mít se rádi takoví, jací jste. Začala jsem svoje vlasy nesnášet.
Ve 12 letech jsem toho začínala mít celkem dost a přemýšlela jsem, co s tím udělat, jak se zbavit keců a hloupých připomínek nebo dokonce vytrhávání vlasů v hodině či jejich stříhání nůžkami. V roce 2003 začal frčet melír, pokud se nepletu, a já se chytla myšlenky, že si zkusím pozměnit barvu vlasů. Začalo to několika pramínky, které mi mamka dovolila. Ty postupně přibývaly, až jsem si jednoho krásného dne v drogerii (po svolení) koupila blond barvu. Ze začátku šlo jen o tmavší odstíny blond, ze který jsem se vypracovala až na krásnou peroxidovou blond, která mi místy házela žluté odstíny. Pamatuju si dodnes, jak jsem si v pátek koupila barvu, která se mi po nabarvení nelíbila, takže jsem v sobotu vyběhla do drogerie a koupila si "lepší" odstín a za 14 dní jsem si klidně koupila další barvu a takhle to jelo furt dokolečka. Divím se, že mi vlasy nevypadaly. Teď se už neřešila hrozná zrzavá, která mi "ničila" život, teď jsem si ničila vlasy a hledala ten správný odstín blond. Vyzkoušela jsem nespočet chemických barev, vlasy se mi začaly hrozně lámat a měla jsem je jako chmýří. Pak jsem nechtěla už jít ani ke kadeřnici, protože by mě musela ostříhat snad až nad ramena, což nepřipadalo v úvahu.
Ke zlomu došlo v polovině 9. třídy, kdy jsem si postupně začala říkat, jestli takhle chci vypadat až půjdu na střední, popřípadě celý zbytek života. Najednou jsem si uvědomila, že si nechci celý život odbarvovat vlasy, protože za pár let budou vypadat ještě hůř než teď, a že jsem svou barvu a zároveň sebe sama zavrhla kvůli lidem, kterým dělalo radost mi ubližovat. Proto jsem si přestala vlasy barvit a nechala je odrůst. V době, kdy jsem měla zbytky blond někde v půlce hlavy, jsem si začala sjednocovat barvu pomocí vymyvatelných přelivů (tuším, že to byl Schwarzkopf, takové ty žluté krabičky), které mi neměnily mou nově odrůstající barvu, ale zmenšily rozdíly odrostů.
A jak šel čas, tak jsem si na zrzavé barvě začala zakládat a stala se mým poznávacím znamením, takovým symbolem. Líbilo se mi, že jsem najednou jiná než ostatní. Ano, stále se najdou tací, kterým se zrzavé vlasy nelíbí, ale popravdě? Čím dál častěji potkávám na ulici holčiny, které ses na zrz barví dobrovolně a moc jim to v ní sluší.

V pubertě je problém, že se lidi snaží někam patřit, moc nevybočovat, mít to, co má každý. Jakmile jste jiní, je to problém a buď budete vy, kdo někoho inspiruje, nebo budete terčem posměchu. Čím je ale člověk starší, začne si víc vážit věcí, které ho od ostatních odlišují. 


Ale teď k mému experimentování s rezavými odstíny. 

Moje původní barva působí popelavě až na konečky a vrchní vlasy, které mi s odrůstáním a působením sluníčka reznou. Ještě než se ze mě stala zastánkyně zdravého životního stylu a milovnice přírodní kosmetiky, vyzkoušela jsem jako poslední chemickou věc přeliv Casting Creme Gloss od L'Oreal a tuším, že to byl odstín 834 - měděná zlatá blond. Barva byla relativně dobrá, ale až moc zářivá, částečně se mi i vymyla, ale kvalita vlasů šla postupně do háje. Před tím jsem jela opravdu silné odbarvovače od L'Orealu, Schwarzkopfu nebo Garnieru. Jakmile se v reklamě objevila reklama na nové blond odstíny, hned jsem je musela vyzkoušet. Fakt se divím, že mi po těchhle zákrocích vlasy úplně nevypadaly. Kdo se zajímá alespoň trochu o složení, tak ví, co jsou běžné barvy na vlasy za chemický koktejl. Nejen že to může pořádně uškodit vám, ale má to velký dopad i na životní prostředí.
Už nevím, ve kterém roce přišel impuls, který mě donutil k přemýšlení nad tím, co si na sebe dennodenně patlám. Tuším že to byl přelom let 2010 nebo 2011. To jsem prvně vyzkoušela neutrální hennu od Hénne color, která vlasy nijak nebarví, spíš působí jako maska. Pak jejich druhou - vitamínovou, která by zase měla více působit na pokožku hlavy, protože bylinek je v ní obsaženo mnohem více. Takže může pomoct v případě, že se vám víc mastí vlasy, nebo když máte lupy, svědí vás hlava atd. Byla jsem s nimi spokojená, protože jsem v tu dobu nic jiného neznala.
Později jsem začala přemýšlet o sjednocení barvy, protože jak jsem psala výše, vlasy u hlavy mám vždy v jinačí barvě nežp od půlky hlavy ke konečkům - jsem taková všehochuť - a vyzkoušela jsem přeliv od značky HennaPlus v odstínu Skořice. Byl to hodně podobný odstín tomu mému, takže jsem konečně dosáhla jednolité barvy po celé délce. Časem se mi ale začalo zdát, že mi vlasy u hlavy házejí malinko nazelenalý nádech. Možná to byla ještě reakce s pozůstatkem henny, co jsem měla na vlasech, těžko říct. Pak následoval (nebo předcházel, teď nevím) Zlatoměděný přeliv od Hénne color, který byl zase ve stejné barvě jako moje vlasy, takže žádná extra změna, kromě většího lesku vlasů, se nekonala.
Takovým mým největším barevným přehmatem byl druhý přeliv od Hénne color v odstínu Měděná. Nechtěla jsem svou barvu nijak výrazně měnit, šlo mi jen o malinké zrezavění a hlavě sjednocení. No... Ale přelivy od Hénne color chytají opravdu dobře a na mých vlasech vydržely déle jak 4 až 5 umytí, které uvádějí na krabičce. Ve stínu se ta barva ještě jakž takž dala vydržet, ale na sluníčku? Svítila jsem na dálku jak rudý lampion. K tomu všemu jsem si nemohla udělat pořádně ani culík, protože všechny ty světloučké krátké vlasy u obličeje jsem měla nechutně oranžové, chytlo to na nich totiž úplně jinak. Nezapomenu na ten šok, kdy jsem si barvu smyla a prvně se podívala na sebe do zrcadla. Chtělo se mi brečet :D Věděla jsem, že je to v háji a že jsem do tak tmavé barvy neměla jít a měla jsem v plánu nejít druhý den do práce. Na světlejší vlasy se podle mě nehodí, pokud teda netoužíte po stejné barvě, jako jsem měla já. :D
Na fotce vypadá výsledek po barvení relativně dobře, ale věřte, že na sluníčku to opravdu dobrý nebylo
Untitled Untitled
Co si budeme povídat, najít něco, čím se budu moct barvit pravidelně a budu vědět, že dosáhnu přesně takového odstínu, který chci, je opravdu těžké. Před nedávnem jsem objevila českou značku VOONO a měla jsem tu čest se seznámit i s majitelkou téhle značky Kačenkou. Chtěla jsem její hennu hrozně vyzkoušet, ale nebyl v nabídce žádný světlejší odstín rezavé kromě klasické měděné. Kačku pak napadlo, že regenerační maska HAIR OF GAURÍ by mohla vlasy lehce zbarvit, protože jako jedna z mála henna masek obsahuje místo cassie právě lawsonii, a zároveň bych po jejím použití nemusela vypadat jako pomeranč (což jsem po poslední zkušenosti už opravdu nechtěla riskovat, nejsem na žádné extra velké změny stavěná), protože ve směsi jsou společně s lawsonií ještě dalších 10 bylin - Tulsi, růže, Amla, Bahna, Shikakai, Arnica, Brahmi, Reetha, Neem a Bhringraj, které mají podpořit růst vlasů, očistit vlasovou pokožku od toxinů, dodat vlasům lesk a zacelit vlasové vlákno.
Směs se zalévá podle návodu vodou o teplotě 20 až 30 °C, mně byla doporučena teplota vyšší vzhledem k tomu, že jsem chtěla vlasům dodat víc zrzavého nádechu. Do směsi jsem přidala tak jednu polévkovou lžíci arganového oleje a nechala masku působit zhruba hodinu (na obale je rozmezí od 30 minut do 2 hodin). Musím říct, že to byla první henna, která mi nezaneřádila celou koupelnu a nenanášela jsem ji formou nahazování malty na zeď, ale jako klasickou barvu na vlasy - prostě skvělá konzistence!
A z výsledku jsem byla taky nadšená - vlasy byly moc příjemné na omak, barva krásně sjednocená a hlavně PŘIROZENÁ! Během barvení jsem zkusila natočit video (svoje první, tak se nesmějte) před, během aplikace a po ní. Tak sami můžete posoudit výsledek a klidně i napsat reakci, budu ráda!



Teď jsem se svými vlasy maximálně spokojená - taková situace nenastává moc často. Přemýšlím, že je ještě do léta malinko zkrátím, protože se mi (překvapivě) kratší verze dost zalíbila. Navíc jim to jen prospěje, všechny olámané konce z dřívějška se zarovnají do stejné délky a vlasy budou působit objemněji a budou hlavně zdravější.
Kdybyste měli jakékoliv dotazy, stačí napsat :) Pusu!
Používá technologii služby Blogger.