Konečně se našla trocha času na to, abych sepsala dojmy z výletu do vánoční Vídně. Pokud například nevíte, kam vyrazit na výlet, berte to jako takové menší doporučení.
Vloni jsme s přítele touto dobou navštívili vánoční trhy v Drážďanech, kde bylo překrásně, ale přece jen jsme se letos rozhodli jet někam, kde to úplně neznáme a také jsme nechtěli dvakrát po sobě navštívit stejné místo. Do harmonogramu jsme zařadili ještě nákupy v Parndorfu, kde jsem byla také prvně. S naším štěrboholským outletem se to samozřejmě nedá srovnat - jak co se obchodů týče, tak i po té cenové stránce. Některé věci stojí i po slevě raketu, ale to je hlavně v případě velkých značek.
Do Vídně jsme dorazili kolem 5. hodiny a chytli zrovna ty největší zácpy, takže nějakou chvilku trvalo, než jsme se dostali do našeho hotelu. Na pokoji jsme se moc neohřáli a hned frčeli na trhy. Na recepci nám pán doporučil jeden před radnicí, který byl podle jeho názoru nejlepší - jak jsme později zjistili, opravdu nejlepší byl (na obrázcích ten se stromečkem v barvách francouzské vlajky - "Pray for Paris".
Druhý trh, ne tak skvělý v porovnání s předešlým, byl kousíček dál - na náměstí Marie Terezie, kde jsme narazili na český stánek s trdlem. Za pomoci mapy jsme došli na hlavní náměstí, odkud jsme si odnesli červený hrneček ve tvaru botky. Celá naše trasa byla přes 6,5 km dlouhá, naťapali jsme ale ve skutečnosti mnohem více, pokud beru v potaz kolečka kolem jednotlivých trhů.
Ráno byl plán jasný - pobalit, vyrazit někam na snídani a dohnat to, co jsme nestihli večer. Celou večerní vycházku jsme si dali ještě jednou, tentokrát za denního světla a najedli se v jedné malé kavárničce poblíž chrámu sv. Štěpána (pro mě hlavní náměstí :D). Tam jsme využili wifi k brouzdání po internetu a hledání dalších informací o Vídni. Dozvěděli jsme se například, že pokud jste byli ve Vídni a nesvezli jste se na obrovském ruském kole Riesenradu v zábavním parku Prater, jakoby ve Vídni nebyli! Proto jsme okamžitě změnili plány a vydali se tam. Překvapilo nás, že spousta atrakcí byla v provozu, což je asi hlavně díky tomu, že je stále relativně teplo. Svezli jsme se na obrovském řetízkáči, který vyjede až do výšky 95 m (samotná výška sloupu je 117 m), a pak se zas spouští dolů. Během otáčení dosáhnete rychlosti až 60 km/h. Měla jsem strach a navíc foukal i silný vítr a mrholilo. výhled byl ale nádherný. Ruské kolo jsme si nechali až na konec a prohlédli jsme si Vídeň ještě jednou z trošku menší výšky (v porovnání s kolotočem).
Po návštěvě Prateru můžeme říct, že jsme opravdu byli ve Vídni :)